oblékati sě, -aju, -á ipf. (pf. obléci sě); k oblékati
1. v co [šat] oblékat se do něčeho, navlékat na sebe něco, odívat se něčím (kniž.): v něžto [čtvero rouch] sě takýmto řádem oblekachu…, neb kněz oblekaſſe sě v svaté rúcho ComestC 75b (~K, ~S) quibus … induebatur…induebat; oblekaſſe sě [kněz] v bielú košili ComestC 76a (~K, ~S) byssina sindone…vestiebatur. – Srov. oblekovati sě
2. v co [abstraktního] přijímat, brát za své něco: oblekagí sě [špatní kněží] v jiné zákony, ješto jich Kristus neustavil JakVikl 205b induunt novos ordines; ║ Obleka se [ďábel] v naši potřebu tělesnú i vede nás od pravdy života ChelčBoj 367a zahaluje se do našich životních potřeb
Srov. obláčěti sě